|
Tak slavit by se mělo na konci, ale když je před Rebexem Bělehrad s multi-lingvistou číšníkema a v šatečkách se do finále dostaví přísná psycholožka Strnadová :-D
|
|
|
Letos zase netradičně. Start timestamp má ranní hodnotu - 6:00.
|
|
|
Cestu bezpečně, zkušeně a s líbezným Nokiáckým hlasem zajistila Honzova oldschoolovka.
|
|
|
A 7,5 hodiny od startu parkujeme před tímto řezbářským kouskem v Ginzling.
|
|
|
Je to malá víska, máme čas, tak jsme se koukli ke kostelíku - měli jsme klid, pozůstalí už byli v hospodě.
|
|
|
Místní zvláštnost nám vysvětlila paní, která se o běh kostela a hřbitova stará. V nádobkách na náhrobcích je svěcená voda, štětečky slouží k posvěcování hrobu.
|
|
|
Nakonec jsme vysolili 18 éček za bus, ale za něco ten tunel museli vykutat a přehradu postavit :-D.
|
|
|
Přehrada vypadá dobře i z druhé strany :-D.
|
|
|
No a začátek také bezva - navzdory Honzovým temným předpovědím počasí neprší, takže zas tak kolem přehrady nespěcháme.
|
|
|
Ještě jednou jezero - je to fakt působivá a velká věc. Mimochodem, do jezera je přiváděná voda i z údolí, kam směřujeme další dny podzemním tunelem.
|
|
|
Dlouho jsme nevěděli, co to tam je na konci jezera za podivnost. No byly to roury.
|
|
|
A po vcelku krátkém funění do kopce je před námi první chajda (Furtschaglhaus). Stále neprší.
|
|
|
Tak jak pomalu houstnou mračna, tak začínám tušit, že zítra nebude tak skvěle, abych kluky přesvědčil k výšlapu na Gr. Moseler. Máme ho v plánu jako alternativu, pokud bude hezky.
|
|
|
Místní pes bedlivě střeží příjezd lanovky, což přijde Honzovi roztomilé. když jsem chtěl psisko vevnitř u kamen pohladit, tak na mě docela vyjel.
|
|
|
I když je ráno celkem hnusně - mlha a silné mrholení, snídáme na verandě. Pocit, že tu nejsme radostně vítáni se celkem dokresluje, když si kupujeme čaj a vodu na čaj. Divně tu na naši snídani hledí. Už abysme byli pryč.
|
|
|
Takže ačkoliv chajda dostala jakési srdce od svých příznivců, jak je báječná, naše srdce si nezískala. Pořádek tu jako měli, ale jídlo stálo celkem za pendrek, tohle by uvařily i naše děti. V hospodě jsme byli obslouženi jako poslední, místa v lágru nám určená byla spíš pro dva milence než pro 3 chlapy (nicméně jsme se svévolně roztáhli), v noci byl místo spánku fotbalový bordel s 18 penaltami na závěr.
|
|
|
Počasí i chajda stojí za bačkoru takže není co řešit, vyrážíme na další chatu - Berliner Hütte. Milé je na tom zejména to, že překonáme 3000 metrů přechodem hřebene přes Schönbichler Horn.
|
|
|
Voda je stále všudypřítomná.
|
|
|
Dokonce až tak, že začíná stříkat z kamenů ! V tuto chvíli to vypadá, že se naplňují temné Honzovy vize o počasí. No ale nefouká, není zas taková kosa ...
|
|
|
... a hle, copak copak ...jak jsme výš, mlha řídne, slunko se dere skrz a hřeje ...
|
|
|
Tohle je docela zajímavé - hřeben Olpereru zůstal i nadále v oblacích, i když okolní vrcholy už jsou v slunci nad inverzní oblačností. Prostě jsme ty vrcholy Olpereru nespatřili.
|
|
|
Ale zase moc hezky se nám ukazoval Moseler, z větší výšky ta cesta už nevypadal výstup skalním hřebenem ani tak strmě.
|
|
|
A tady to máme takříkajíc dva v jednom.
|
|
|
Tady kouzla nového Lojzíkova foťáku. Je to foceno celkem zdálky přizoomováním.
|
|
|
Tady máme duhu z inverzního mrholení se čtyřmi mužiky :-D.
|
|
|
Takže za těchto panoramat se nám vesele stoupalo směrem na Schönbichler Horn.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
... já jsem prostě z těch vyvrcholení dycinky úplně hin
|
|
|
Nu dolů do mraků jsme tedy vůbec nespěchali a natahovali jsme to,jak jen to šlo.
|
|
|
|
|
Už cestou nahoru se ukázalo,že sněhu v zimě asi bylo celkem dost. Honza tady vypadá jako úplný nebojsa :-D ...
|
|
|
...ale je to jen tím, že ten předchozí obrázek je trošku natočenej. Takhle to bylo opravdu, to už je klidnější :-D.
|
|
|
Z vrcholku dolů je cesta zajištěna kovovým fixem, stačí se chytit rukou.
|
|
|
Ačkoliv místy je drát pod sněhem, tak to skutečně nebylo nějak náročné nebo vzdušné.
|
|
|
|
To zajímavější pohled se nám naskytl směrem na svah od sedla, kde se pohybovala trojička - máma, táta,dcera. Zjevně to byly víc adrenalinové typy, protože si předtím lozili po hřebeni Furtshaglspitze. Nu a když šli dolů, tak to mamce docela pěkně ujelo. Předpisově se otočila na přední a nakonec to ubrzdila. Ale 15-20metrů si zasvištěla.
|
|
|
To my jsme šli normálně po hřebínku, který v mlze vypadá ostře, ale nikam zvlášť nepadal.
|
|
|
I když jsem z něj taky sklouzl (ale drapnul se), tak bych stejně moc daleko nejel.
|
|
|
|
|
Nakonec jsme si ještě pobyt na slunci protáhli zhruba v těchto místech nácvikem vyprošťování z trhliny. Užitečné a lepší než na plácku před chatou.
|
|
|
This mountain-guy is sponzored by nobody.
|
|
|
This mountain-guy is sponzored by IPSOS Tambor :-D
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| | |